Skvost neorenesanční architektury si nechal pro sebe postavit po roce 1870 známý průmyslník a milovník umění Vojtěch Lanna.
Oslovil dva z nejlepších architektů té doby, Antonína Barvitia a Ignáce Ullmanna a na pražské periferii, odkud byl krásný výhled do Stromovky, na Hrad i na Buštěhradskou dráhu, kterou s otcem stavěli, vybudoval rodinné sídlo s věží v krásné zahradě s altánem.
Vojtěch Lanna zemřel před 1. sv. válkou a jeho syn nedokázal nabytý majetek udržet, a tak r. 1916 bubenečskou vilu prodává, a to druhému bubenečskému starostovi Aloisi Potůčkovi. Za 1. republiky vila sloužila diplomatickému sboru, později zde sídlily vojenské mise. V 50. letech, kdy už byla značně vybydlená a zchátralá přešla do majetku Akademie věd. Ta ji dnes užívá k reprezentačním účelům.
Od stanice metra Hradčanská se projdeme vilovou čtvrtí kolem dalších domů známých osobností počátku 20. století.
Interiéry Lannovy vily nám představí místní průvodce.
V přízemí je kavárna pro veřejnost, kde je pak možné pobýt.
Cesta od stanice metra Hradčanská k Lannově vile je dlouhá cca 750 m.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.