V jedné staré knize jsem našla naprosto neuvěřitelný popis průchodu malostranskými domy. Přepisuji ho tak, jak byl vydaný v roce 1939. Abychom se neztratili uvádím, že Hluboká cesta je dnešní Úvoz a Ostruhová ulice je Nerudova. Příjemné čtení:
„Z ulice vedou k úzkému průjezdu dva schůdky. Dům je dvoupatrový, s průčelím do Hluboké cesty. Ze schůdků octne se chodec v úzké, klenuté, nepravidelné chodbě, a pak u dvojích příkrých točitých dřevěných schodů, z nichž jedny vedou vzhůru, druhé dolů. Jde-li chodec po schodech dolů, spatří nad sebou mocné staré klenutí, podpírané po levé straně mohutným zděným sloupem, po pravé straně velké okno. Zabočí-li dolem sloupu, shledá, že je před nevelkým dvorkem, jenž tvoří nepravidelný trojhran a po jehož pravé straně je malý přízemní domek, po levé straně jsou kůlničky. Odtamtud přijde se nízkým vchodem beze dveří do úzké, krátké a nízké chodbičky. Zdálo by se, že se tudy vchází do přízemní budovy, ale chodec stane opět u schodů, které vedou dolů, úzkými chodbičkami v pravidelném čtverhranu. Pozná, že je v dalším, dvou- nebo třípatrovém domě, a sice v nejvyšším patře. Chodbičky jsou tak úzké, že nemohou jimi ani dvě osoby vedle sebe projíti. Když se potkají, musí jedna přikrčit se ke zdi, aby mohla druhá proklouznout. Světlo do chodbiček vniká malými okny jen s jedné strany. Na konci každého oddělení schodů jsou nízké žlutě natřené dveře. Sestoupí-li chodec po těchto příkrých schůdkách, domnívá se, že se ocitnul již na konci, ale k nemalému svému podivení spatří před sebou pošmourný domek, ze všech stran vysokými , starými, již vetchými domy obehnaný. Po pravé i levé straně jsou pouze okna, přímo proti sobě pak dvě dřevěné staré pavlače, ke kterým vedou po obou stranách staré schody. Na pavlačích jest vidět dveře i okna. Uprostřed domu je zdánlivě příční zídka, za kterou jsou zřejmě ještě jedny schody, vedoucí dolů, do sklepa. Přejde-li chodec přes hrbolaté dláždění dvorku, spatří kamenné schůdky a sestoupí po nich ještě níže, až se ocitne před nizoučkou, čtverhrannou chodbou. Po několika krocích ocitne se v úzké uličce, vedoucí po dosti příkrém svahu ještě hlouběji. Po obou stranách, zejména po levé, spatří neobyčejně vysoké, pošmourné budovy bez vchodů. Je to zajímavý labyrint starých nepravidelných budov, perem naprosto nevylíčitelných. Chodec ocitl se před zadními trakty několika budov Ostruhové ulice a pozná, že kdyby se dále ubíral, musil by dojít pod tak zvaný Svatojanský vršek. Mutovský dům skládá se z několika budov nad sebou na příkrém návrší, je tudíž domem průchodním s jedním vchodem shora, druhým zdola…“
Co tomu říkáte? Vymýšlel si Jakub Arbes? Myslím, že moc ne.
Kdo by to tu uklízel
Že byly/jsou domy v Praze namnoze průchozí, je známá věc. V 19. století bylo ve čtyřech pražských městech zapsáno do katastrálních knih kolem 140 průchodních domů, v páté čtvrti – Josefově průchody sčítány nebyly (tam jich bylo nesčetně 🙂 ).
Na zachování průchodů, ač byly v soukromých domech, měla obec zájem, zapsala je jako veřejné a majitelům uložila povinnost je udržovat přes den otevřené a čisté. Významně zkracovaly trasy ulicemi, čímž se ředil provoz na hlavních cestách.
Leckdy se však majitelé domů, řečeno po staropražsku, šprajcli. Udržovat veřejný průchod v čistotě dalo dost práce, neb jak známo zastrčené kouty „…přitahují nekalé živly a opilce, ježto se zde neslušně chovají, plac hanobí a křikem ruší.“
To je výpověď majitelky domu U špačků, vdovy po stolaři, která musela podat vysvětlení proč přes zapsanou služebnost svůj dům před lidmi zavírá. Pokud byli majitelé nevstřícní, vymáhat nařízení se příliš nedařilo.
A tak je to vlastně dosud.
Průchody, dvorky a pasáže
Dnes jsou mnohé průchody využity jako obchodní prostory, recepce hotelů, zahrádky restaurací a tam, kde není možné komerční využití, tam je jednoduše zavřeno, protože… od časů hubaté vdovy se lidi vůbec nezměnili.
Něco vzalo za své během asanace, něco za socialismu, nemálo pak v poslední éře dravých developerů. Starou pumpu, dřevěné řemeslnické boudy, hospodyni s rukama v neckách a prádlo na špagátech přes pavlače už bychom tak jako tak nenašli, přesto některé průchody stále ještě existují a dvorky neztratily půvab.
Tohle kraťoučké video není dokonalé, ale na víc jsem neměla trpělivost. Vysvětlit umělé inteligenci, jak vypadá stará Praha není nic snadného.
Tím spíš přijďte na některou z tematických vycházek po dvorech, průchodech a pasážích staré Prahy. Nestačí o tom číst, musíme to zažít!
Ráda vás uvidím 🙂
Radka
