Poznáte z ciferníku staroměstského orloje kolikátého dnes je, kolik je hodin a zda je zrovna úplněk? Přečtěte si článek a budete umět z orloje odečíst i spoustu dalších zajímavých údajů, například kdy dnes vyšlo a zapadne slunce, nebo která je právě nyní hodina babylonského času. Uznejte, že s takovými znalostmi už se dá společensky zazářit!
Pražský staroměstský orloj je pozoruhodný produkt lidského ducha, vzdělání a řemeslného umu starý celých 600 let! Pražané v roce 1410 mu nejspíš rozuměli, takže my to také pochopíme, jen bude třeba seznámit se s tím, jak se vlastně měřil čas. Bylo ve středověku v prosinci pět hodin ve stejnou denní dobu jako v červnu? Prozradím hned, že nebylo – denní čas se tehdy počítal od západu slunce. A kdy jsme začali počítat hodiny od půlnoci?
Prohlédněte si obrázek orlojního ciferníku. Má jednu ručičku se zlaceným hrotem ve tvaru ruky, která ciferník jednou za den oběhne. Mmch tato zlacená ručička je orlojní součástkou zachovanou ze středověku. Na barevném ciferníku je několik řad čísel a symbolů a znamenají následující.
Staročeský čas
V době vzniku orloje, tedy přibližně v roce 1410, se u nás užíval tzv. staročeský čas. Říká se mu také italský, neboť z Itálie se k nám tento způsob měření času rozšířil. Byl v Čechách zaveden pravděpodobně za panování Karla IV., v polovině 14. st. Den se dělí na 24 hodin, které se však nepočítají od půlnoci, jak jsme zvyklí dnes, ale od západu slunce.
Staročeský čas ukazuje zlatá ručička na vnějším obvodu, na ciferníku se zlacenými gotickými arabskými číslicemi.
Německý čas
V době vzniku orloje nebyl znám. Zavedl ho u nás až císař Ferdinand I. (dědeček Rudolfa II.) v roce 1547. Číselník na orloj doplnil renovátor a zachránce orloje Mikuláš Táborský v 16. století. Tento čas dělí den také na 24 hodin (resp. 2 × 12), ale počítá se od půlnoci do půlnoci. To zní povědomě, že? Říkává se mu také „občanský“ čas, protože toto měření času používáme dodnes. Na orloji jej ukazuje tatáž zlacená ručička na druhém ciferníku od vnějšího kraje se čtyřiadvaceti římskými číslicemi rozdělenými na dvakrát I až XII.
Je jasné, že když slunce zapadá každý den v jinou dobu, posouvá se staročeská 1 hodina vzhledem k německému času. Aby mohla oba časy ukazovat jedna ručička, nejsou ciferníky pevně spojené, ale vnější ciferník staročeského času se pootáčí během roku tam a zpět. Je to malý pohyb, okem jej nezaznamenáte.
Planetní neboli babylonský čas
Planetní, někdy se říká babylonský, čas, je nejstarší z časových systémů. Hodiny se počítaly jen ve dne a bylo jich vždy dvanáct od východu do západu slunce. Je zřejmé, že v průběhu roku byla hodina kratší nebo delší v závislosti na ročním období a délce dne. Hodiny babylonského času jsou vyznačeny arabskými číslicemi 1 až 12 v modré části ciferníku ve vějířovitě se rozvíjejících polích a jaká je hodina se určuje podle toho, v kterém poli je sluníčko.
Kolik je hodin?
Na našem obrázku ukazuje ručička 4. hodinu babylonského času, 14 (a kousek) hodin staročeského a chvíli po deváté hodině německého času. Znamená to, že slunce ten den zapadlo 5 hodin před půlnocí – dnes bychom řekli v 19,00 h.
„Náš“ současný čas je ten německý, takže právě bylo devět hodin dopoledne.
Hvězdný čas
Pro astrology a astronomy je důležitý hvězdný čas. Všimněte si malé hvězdičky, která je na konci ručičky pevně spojené s kruhem zvířetníku. Vztahuje se k (zdánlivému) pohybu hvězd po obloze, dělí den na 24 hodin a počítá se od chvíle, kdy hvězdička ukazuje přímo vzhůru, což je tzv. horní kulminace jarního bodu. Dvanáct hvězdných hodin nastává, když míří rafička s hvězdičkou dolů. Hodiny určujeme na číselníku s římskými číslicemi.
Zajímá vás také „rub“ čili mechanismus orloje? Přijďte na vycházku Jak rozumět orloji, kde vše srozumitelně vysvětlí horologista.
Sluníčko
Na hlavní ručičce je kromě hrotového ukazatele také zlaté sluníčko. To není na rafii pevné, ale pohybuje se během roku od středu k okraji a zpět a podle jeho polohy ve zvěrokruhu určíme datum. Kolikátého je? Na našem obrázku se sluníčko nachází přesně na hranici mezi znameními lva a panny, to znamená, že je 22. nebo 23. srpna.
Linie obzoru
Přes den projde ručička hodin a sluníčko modrou část kruhové desky. Jakmile ručička mine linii obzoru do oranžové části, slunce zapadlo a nastal soumrak. Pak procházejí ručička a sluníčko černou oblastí – je noc. Následuje oranžová oblast – svítání a linie obzoru značí východ slunce.
Proč se černý kotouč dole nedotýká okraje ciferníku? Do oblasti tmy – černého kotouče vstupuje slunce až tehdy, když klesne více než 18 ° pod obzor, a to v období nejkratších dnů kolem letního slunovratu nenastane. Sluníčko na orloji proto kolem 20. června prochází pouze oranžovou oblastí.
Je zřejmé, že toto je v každém místě zemské šířky jiné a z toho plyne, že podobné astroláby jsou vždy konstruované pro konkrétní zeměpisné místo a přenést je po zemi severně nebo jižně není možné.
Měsíc
V oblasti zvířetníku můžete vidět také kuličku, která znázorňuje měsíc. Je z poloviny černá a z druhé stříbrná, otáčí se a ukazuje aktuální fázi měsíce. Na našem obrázku je měsíc právě v novu. Z jeho polohy na zvířetníku vidíte, jakým znamením právě prochází, zde je to znamení lva.
Zvířetník
Dále je součástí orloje zvěrokruh, neboli zvířetník. Je to excentricky umístěný kruh s pásem symbolů, v nichž určitě poznáváte znamení zvěrokruhu. Sluníčko se nachází vždy v odpovídajícím znamení, viz výše.
Nejlépe se dá běh orloje pochopit na skvělém simulátoru, který najdete na stránce orloj.eu. Dole vpravo klikněte na tlačítka ++ a GO. Můžete si také nastavit jakékoli datum.
Slepý Hanuš a ti další
Kdo sestavil staroměstský orloj? Možná si vybavujete ze školy, či dětských knížek pověst o mistru Hanušovi, který byl po sestrojení orloje sobeckými konšely oslepen, aby podobné dílo nemohl vytvořit znovu jinde pro jiné město. Orlojník Hanuš jistě žil, není ale tím, kdo astroláb sestrojil, ten je ještě o cca 80-90 let starší.
Totiž nejstarší archivní dokument, který měli historici do nedávna k dispozici, byl záznam orlojníka Jana Táborského z roku 1570, který se zmiňuje o svém předchůdci Hanušovi z Růže, jenž o orloj pečoval na konci 15. století. Na konstrukci romantické legendy se pak podílel Bohuslav Balbín a později K. J. Erben.
Přibližně před 60 lety však došlo k objevu opisu listiny purkmistra, ve které je za autora označován Mikuláš z Kadaně a uveden rok stavby 1410. Nádherné kamenné ostění orloje je nade vší pochybnost dílem Parléřovy huti, která ukončila činnost již roku 1419, což dále potvrzuje datum vzniku – začátek 15. století.
Na bronzové tabulce u paty orloje je nápis označující za autory orloje královského hodináře Mikuláše z Kadaně, který prý měl sestrojit orloj podle výpočtů profesora pražské univerzity Jana Šindela (Jan Odřejův zvaný Šindel). Ale ouvej, také to není přesné! Dnes už badatelé považují teorii o podílu Jana Šindela za vyvrácenou.
Kdo si chce přečíst více, doporučuji článek současného správce orloje, pana Petra Skály Nový pohled na hypotézu o účasti Jana Šindela na stavbě pražského orloje.
Kdo a kdy tedy stroj sestrojil?
Skutečných historických záznamů o existenci a stavu orloje máme bohužel velmi málo. Nepomáhá ani to, že se pohřešuje archiv rodiny Heinzů, jejíž příslušníci se o orloj po desetiletí starali. Žijeme však v převratné době digitalizace knihoven a aplikací pro full textové vyhledávání ve starých textech, máme tedy naději, že se dosud neznámá fakta někde vynoří, ostatně prý už se tak děje.
Mikuláš z Kadaně byl královským hodinářem a konstrukce orloje byla kolem roku 1400 dovednost horologického řemesla, za kterou netřeba hledat cokoli magického. Praha byla ovšem v těchto časech astronomům a astrologům mimořádně nakloněna – rektorem vrcholné vědecké instituce tehdejší Evropy – pražské univerzity byl věhlasný Křišťan z Prachatic, nejvýznamnější astronom (a také lékař!) té doby. Byl autorem podrobných návodů na sestrojení astrolábu, viz kniha Aleny Hadravové a Petra Hadravy Křišťan z Prachatic: Stavba a užití astrolábu.
Mikuláš dostal za svou práci dobře zaplaceno: dům u Havelské brány a roční plat. Podle zmíněné listiny purkmistra byl však povolán, aby astroláb nikoli „sestrojil“, ale „…aby náš orloj lépěji spravil nežli jest mistr Albrecht to před ním učinil, začež jemu 10 kop grošů ročního platu z Rathauzu našeho dávati máme, polovici na den sv. Havla a druhou polovici na sv. Jiří, jakož jsme to tolikéž mistru Albrechtovi dávali…“ (zdroj viz článek Petra Skály)
Plyne z toho (snad definitivní) závěr, že konstruktérem orloje je Mikuláš z Kadaně, který navázal na práci svého předchůdce, mistra Albrechta.
Dozvíme se někdy další podrobnosti?
