Moc se mi líbí jeden fun fact, o který se s vámi chci rozdělit.
Jeho excelence Ferdinand Trauttmansdorff, rakouský velvyslanec v ČR v letech 2010-15, je potomkem knížete Ferdinanda Trauttmansdorff-Weinsberga, který zanechal nesmazatelnou stopu v české literatuře! Jde totiž o jičínského knížepána, důležitou to postavu v příhodách o Rumcajsovi.
Jeho manželku, Marii Carolinu Colloredo, proslavil Václav Čtvrtek jako kněžnu Majolenu.
No co byste tomu řekli?
Páprrrlapá!
Trauttmansdorffové se stali majiteli jičínského panství a zámku na konci 17. století a drželi je až do roku 1934, kdy prodali zámek, pozemky aj. městu. Ve všech generacích zastávali vysoké dvorské posty, nezřídka v diplomatických službách.
Knížecí titul získal pro rodinu Ferdinand Trauttmansdorff-Weinsberg (1749–1827) v časech, kdy podle Václava Čtvrtka „… ještě erckrajckrutibaby bydlely v pazderně pod kopcem Zebínem“. Konkrétně tedy v roce 1805. 😉 Stal se také nejvyšším císařským hofmistrem a obdržel od císaře Františka I. Řád zlatého rouna.
Teď přijde odstavec silný jak sedminásobná loupežnická polívka.
Ač nám Čtvrtek zkouší namluvit, že se císař vydal do Jičína, aby tam jednou provždy zatočil s neuctivým loupežníkem, nebude to nejspíš pravda, nebo alespoň ne celá.
Císař František I. pobýval na zámku v Jičíně roku 1813, tu samou dobu trávil ruský car Alexandr I. v zámku v Opočně a pruský král Fridrich Vilém III. v Ratibořicích, to proto, aby to k sobě neměli daleko.
A tak zatímco Rumcajs nosil na věž v pytli vítr, do fousů chytal včely a pak hledal špunt do rybníka, kníže Trauttmansdorff hostil na svém zámku nejvyšší evropské představitele a moderoval diplomatická jednání v závěru napoleonských válek.
Po loupežnickým způsobu to vezmeme direkción skrz bránu a pak přes rynk rovnou… až do Prahy.
Kde najdeme stopy starobylého rodu Trauttmansdorffů v Praze?
Dva pražské Trauttmansdorffské domy stojí na Hradčanech nedaleko sebe. Paláce v Loretánské ulici byste si možná ani nevšimli, má jednoduchou (v intencích Hradčan až trochu nudnou) fasádu a není přístupný veřejnosti, užívá ho Ministerstvo zahraničních věcí. Místo má zajímavou historii. Ve středověku zde stálo několik měšťanských domků, z nichž jeden patřil dokonce rodině slavného kameníka Petra Parléře. V době renesance byly domky nahrazeny palácem, který poměrně rychle vystřídal více majitelů známých jmen. Byli to Šlikové, Kinští, Lobkovicové, Trčkové z Lípy, až konečně r. 1634 Trauttmansdorffové. Ti palác barokně přestavěli a užívali až do počátku 19. století. Poté byl znovu přestavěn, tentokrát klasicistně a byla zde na 100 let zřízena – morces hadry – donucovací pracovna.
Moment! Donucovací pracovna? Rumcajsi, slyšíš to? Tušíte správně – sem se umísťovaly, cituji: „osoby práce se štítící nebo vedoucí nespořádaný život“.
Další Trauttmansdorffský dům je malebnost sama. Stojí kousek dál, na spodním okraji Pohořelce. Také se mu říká Trčkovský, neboť ti jej vystavěli a drželi až do 30leté války. Celý Trčkovský majetek byl v této dějinné epizodě zkonfiskován a přešel do držení Trauttmansdorffů. Dům nám do našich časů zůstal renesanční s drobnými barokními úpravami a vypadá, stejně jako celé Hradčany, jako pohádková kulisa.
Třetí palác, kterému se říká Trauttmansdorffský stojí na Mariánském náměstí na Starém městě. Nad barokním portálem se tu skví rodový erb ze 17. století.
Zkrátka nechte pro chvíli Rumcajse Rumcajsem a přijďte si užít Prahu naživo.
Pojďte s námi na vycházku Prahou, po malebných místech provádíme i děti s rodičovským doprovodem!
Radka
váš průvodce
