Centrum Prahy má nespočet zahrad a parků, kde je teď na jaře krásně. Některé jsou přístupné celoročně, jiné mají sezonní režim a právě teď, začátkem dubna, se po zimní přestávce otevřou. Někde zaplatíte vstupné a někam je vstup volný. V článku najdete zahrady méně známé i ty vyhlášené a závěrečný tajný tip. Přeji vám příjemnou víkendovou procházku.
Kde se platí vstupné, tam jsem přidala odkaz na web místa.
Nezapomeňte, že se můžete přidat ke komentované vycházce Romantika malostranských zákoutí – zde.
Začnete-li Na Karlově, můžete přecházet plynule z jedné zahrady do druhé, řetězí se tu několik volně přístupných.
Na Karlově
U kostela Na Karlově je volně přístupný malý parčík, kde najdete pozurohodnou a jedinečnou zajímavost – jsou tu informační panely s rodokmeny významných šlechtických rodů. Dokážu si je prohlížet desítky minut a hrozně bych všechno chtěla udržet v hlavě, nebo alespoň ta nejpřekvapivější rodová spojení! Teoreticky je vše dohledatelné i na stránkách historickaslechta.cz, ale na monitor se to takto přehledně nevejde. No nic, je jaro a kvůli cedulím do zahrad nechodíme. Malou brankou za kostelem projdeme do Horské ulice a po 100 metrech u výklenkové kapličky doleva na
Bastion XXXI
(celoročně volně přístupná 11-24h)
Na původních gotických zdech opevnění Nového Města je v několika úrovních přístupná osluněná zahrada s trávníkem a několika solitérními stromy. Je vystrojena uměleckými díly, která se po čase mění, najdete tu lavičky (i když – plechové lavičky vystavené slunci – nevíte, zda se uděluje nějaká „Zlatá malina“ za architekturu?),
ale to nejdůležitější zde je široký a neobvyklý výhled. Přes Nuselské údolí je vidět most, Pankrác, Kongresové centrum, Vyšehrad a smíchovský břeh Vltavy. Je tu také restaurace.
Z dolního konce zahrady na Bastionu vedou schody do Nuslí na Folimanku a na pravé straně do Horské ulice. Na tento rok (2025-26) je ale naplánovaná rekonstrukce, pravděpodobně se budete muset stejnou cestou vrátit k výklenkové kapličce (není to dlouhé). Přejdete Horskou ulici a o pár metrů níže je vchod do další zahrady.
Ztracenka
(celoročně volně přístupná)
Zapomenutá stráň byla před 15 lety upravena na kaskádovou zahradu s mlatovými chodníčky a cihlovými zídkami. Nad vámi je za zdí areál karlovského kláštera, pod vámi vědecké ústavy na Albertově a před očima máte zelený svah pod kostelem sv. Apolináře. Je tady neskutečný klid, sakury, květinové záhony a upravená zákoutí k posezení.
Vyjít se dá na druhé straně na Albertovské schody. Troufáte-li si po vyšlapané pěšině kolem plotu tenisových kurtů, dostanete se do amfiteátru pod Apolinářem.
Jinak je možné sejít po schodech do ulice Na Slupi.
Botanická zahrada Na Slupi
Málokdo ví, že zahrada je celoročně volně přístupná, vstupné se platí jen do skleníků.
Můžete vejít buď hlavním vchodem z ulice Na Slupi, nebo bočním vchodem z Benátské, ve všední den je otevřený ještě vchod v horní části od přírodovědecké fakulty.
Zahrada je plná vzrostlých stromů, které dělají místo zajímavé i v zimě nebo velmi časném jaru. Projděte se zahradou až na konec, kde najdete malé jezírko, vodopád a romanticky zarostlé posezení. U vchodu z Benátské ulice je také studentská kavárna Mrtvá ryba (v so zavřeno, v ne až od 18 h).
V zahradě je také geologická expozice dovezených hornin.
Návštěvu vám v průběhu roku mohou zpestřit příležitostné akce, například v květnu to bude výstava „Pohádkové krajiny ze sukulentních rostlin“. Na aktuální program se podívejte na web zahrady zde.
Další nejbližší zahrada, nebo spíše park, je Kateřinská ve Viničné ulici. Ta je otevřená celoročně a také bez vstupného, pouze však ve všední den.
Na pravém břehu řeky nás čekají honosné zahrady malostranských paláců a Hradu.
Zahrady pod Pražským hradem
Z Valdštejnské ulice jsou přístupné nádherné zahrady na jižním svahu hradního kopce. Jméno jim daly paláce, ke kterým náleží. Všechny jsou uspořádané v několika patrech projených schodišti a cestičkami. Je z nich úchvatný výhled na Malou Stranu a vzdálenější části města, jsou osázené tisíci druhy rostlin a náležitě vymazlené. Protože se turistům do kopce většinou moc nechce, nebývá v nich příliš plno, v klidu si posedíte na lavičce.
Z kteréhokoli místa pořídíte krásné fotky.
Při cestě od stanice metra Malostranská je budete mít po pravé ruce v tomto pořadí:
Velká Fürstenberská zahrada
otevřena celoročně, vstupné 50 Kč
Prý je zde vysazeno 3 500 květin, 8 500 dřevin a 2 200 růží!
Webové stránky zahrady zde
Palácové zahrady
Malá Fürstenberská, Velká Pálffyovská, Malá Pálffyovská a Ledeburská
otevřeny od 5. 4. do 2. 11. 25, vstupné 160 Kč (základní)
Malá Pálffy a Ledeburská jsou nově zrekonstruované a naprosto velkolepé. Kromě tisíců rostlin, květin, fíkovníků, révy je tu drobná zahradní architektura, jako altánky, kašny a sochy. Zahrady jsou na různých úrovních průchozí.
Webové stránky zahrad zde
Valdštejnská zahrada
otevřená od 1. 4. 25, přístupná zdarma
Rozsáhlá zahrada příslušná k budově Valdštejnského paláce je známá sala terrenou a sochami Adriana de Vriese. Kašny, vodní plochy, umělé krápníky a voliéra s výry zabaví návštěvníky na celé odpoledne.
Vstupů do zahrady je několik: hlavní přes palác z Valdštejnského náměstí, nejvyužívanější je ten od stanice metra Malostranská.
V sobotu můžete zdarma navštívit i palác, který je sídlem senátu.
Vojanovy sady
otevřeno celoročně, vstup zdarma
I vy můžete mít na svých sociálních sítích fotku s pávem! V této velkolepé historické zahradě za ministerstvem financí žije pávů nespočet a jaro je pro jejich focení vhodná doba, pávi předvádějí pávicím roztažené vějíře ocasních per, na návštěvníky jsou zvyklí a bílé lavičky považují za své. Můžete přisednout.
V sadech jsou dvě kaple – sv. Terezy a sv. Eliáše a porůznu rozptýlené sochy a umělecká díla.
Vstup z ulice U Lužického semináře.
Vrtbovská zahrada
letos otevřela už 23. 3., vstupné 150 Kč (základní)
Jedna z nejhezčích barokních zahrad ve vesmíru. V několika úrovních jsou tu uspořádané květinové a buxusové záhony, ale především soubor soch z dílny M. B. Brauna. Je tu voliéra s exotickými ptáčky, sala terrena s malbami V. V. Reinera a nádherný výhled na Malou Stranu. Kdybyste měli v životě navštívit jen jediné místo v Praze, nechť je to tato zahrada.
Vstupuje se do ní vcelku nenápadným vchodem na adrese Karmelitská 25 nedaleko Malostranského náměstí.
web zahrady zde
Zahrady Pražského hradu
Královská zahrada
otevřeno denně, vstup volný
Dominantní stavbou zahrady je Letohrádek královny Anny, před nímž stojí známá Zpívající fontána. Procházka zahradou není nijak dlouhá, vstoupit můžeme u Letohrádku nebo u Prašného mostu. Přes dvě hradní nádvoří se snadno dostaneme k Jižní zahradě.
Jižní zahrada
otevřeno denně, vstup volný
Do této zahrady můžeme vejít buď nad Zámeckými schody, nebo nad Starými zámeckými schody, ale nejlepší je třetí možnost – Býčí schodiště z III. hradního nádvoří. To vás vyvede nad vyhlídkové místo u tzv. Ludvíkova křídla. Z jeho renesančních oken byli vyhozeni Slavata, Martinic a písař Fabricius při defenestraci roku 1618. Byla tu tak velká hromada hnoje, že se nezabili!
Petřínské zahrady a sady
celoročně volně přístupné
Pozor! Letos nejezdí lanovka z důvodu rekonstrukce!
Máte-li chuť a energii na delší procházku, je tu Petřín, komplex sedmi historických zahrad, které se rozkládají na východním a jižním svahu kopce mezi Malou Stranou, Strahovem a Smíchovem. Příroda Petřína je chráněná z důvodu výskytu několika druhů vzácných živočichů (roháč obecný, plch velký ad.) a každé roční období je tu nádherné díky sadům, vzorně udržovaným lesním partiím a především výhledům na Hradčany, malostranské střechy a vlastně celou Prahu.
Vejít můžeme například ze Smíchova. Na náměstí Kinských je vchod do stejnojmenné zahrady.
Zahrada Kinských
Patří mezi významná evropská krajinářská díla. Veřejnosti je v současné době přístupná bez omezení. Hned u vstupu roste nádherný monumentální platan. Má obvod kmene 5,5 m a jeho stáří se odhaduje na 200 let. Letohrádek, který si zde Kinští postavili dnes slouží Národnímu muzeu, jsou zde etnografické sbírky. V horní části zahrady jsou dvě jezírka s vodopádem a také pískovcové skalní město. Až do roku 1922 ležela tato zahrada za městem – hranici tvořila Hladová zeď. Ta ostatně stojí dodnes a my jí projdeme na malostranskou stranu.
Růžový sad
Najdeme jej na samém vrcholu kopce, u barokního opevnění. Až do 30. let 20. století patřily tyto pozemky armádě, pak tu bylo založeno rozárium a trvalková zahrada – Květnice.
Park u rozhledny
leží ve vrcholové partii kolem známé Petřínské rozhledny. Tu zde postavil Klub českých turistů roku 1891 a společnost jí dělají další neméně známé stavby: kostelík sv. Vavřince, zrcadlové bludiště, hvězdárna, a dále kaple Božího hrobu, kaple Kalvárie a křížová cesta.
Jde o turisticky nejvytíženější oblast.
Sad Nebozízek
Tak se nazývá úsek mezi lanovou dráhou a Hladovou zdí. Stojí tu známá restaurace s letní zahrádkou. Ve středověku tu byla vinice, dnes je zde lesopark a sad a podél cest rozptýlená sochařská díla. Například známá socha Karla Hynka Máchy od J. V. Myslbeka.
Seminářská zahrada
začíná za lanovou dráhou. Ve středověku zde bývaly vinice, v 17. století získal pozemky řád bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné a po něm arcibiskupský seminář, po němž má zahrada jméno. Najdeme tu restauraci, rybníček Petřínka s památným javorem babykou a kapli sv. Ludvíka, která prý seminaristům sloužila jako observatoř. Především tu ale roste nádherný sad mandloní, třešní, jabloní, hrušní, švestek a mirabelek. Teď na jaře krásně kvete a na konci léta si sem můžete přijít pro ovoce. Celý sad je pojatý jako banka odrůd, takže zde dozrávají nejrůznější plody po celé léto do pozdního podzimu.
Pro zajímavost přikládám historický snímek z počátku 20. století, kdy byla ještě Seminářská z. oddělena od Nebozízku zdí. Koho by to bavilo, ráda ho uvítám na vycházce Petřín jak ho neznáte.
Velká strahovská zahrada
příslušela v minulosti ke Strahovskému klášteru. Hlavní promenádní cesta vede kolem památného jasanu, pod kterým bude brzy obnoveno malé jezírko, a vyvede vás ze zahrad do ulice Úvoz, nebo ke Strahovskému klášteru.
Lobkovická zahrada
je bývalá barokní zahrada za Lobkovickým palácem. Léta neudržovaná, pomalu se ztrácí v záplavě zeleně, v terénu ji však ještě rozeznáte – cesty souměrné podle osy paláce, terásky a mohutné stromy dávají tušit architektův záměr. Přesto, že je zapomenutá, anebo právě proto – stále je to tu krásné a trochu tajemné.
V nejbližší době začnou na Petříně probíhat drobné stavební úpravy, které přivedou na povrch vodu z Petřínských štol. Budou znovu oživena zanedbaná jezírka, obnoveny zazemněné rybníčky, které tu vždy byly a ze Seminářské zahrady poteče kaskádovitý potůček do Hellichovy ulice. O celém projektu si můžete přečíst zde: Petřín a jeho vodní hospodářství
Všichni na Petřín! 70 hektarů historických zahrad je tu pro vás!
Tajný tip na konec: meditační zahrada boromejek
Za nemocnicí Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Vlašské ulici zřídily sestry meditační zahradu určenou především pacientům a jejich návštěvám. Nemusíte se však obávat navštívit ji také, je celoročně volně přístupná, nejkrásnější je však v létě, kdy rozkvetou bílé hortenzie, kterých tu jsou bohaté záhony.
Zahradu najdete za nemocnicí, kterou obejdete ze strany kde končí autobus. Stejnou cestou se pak musíte také vrátit. Ve všední dny v pracovní době je tu otevřený bufet.
Je tu neuvěřitelný klid, výhled na rozhlednu, Strahovský klášter, řadu domů na Úvoze – nezvykle z rubu, a také Hrad a katedrálu.
Pokud byste za tento krásný zážitek chtěli sestrám projevit vděčnost, na zahradu můžete přispět na tomto odkazu.
Můžete mi také napsat do komentářů, kde se vám líbilo, nebo další tipy. Přeji všem jaro plné objevů!
